BudKocka.cz logo

Na čem je založena makrobiotická strava?

Zdraví Rady Dieta Markéta 14. březen 2014
makrobiotika


Název makrobiotika pochází z řeckého makrós bios a znamená  dlouhý život . Makrobiotika není jen druh stravování, ale i životní styl vyvinutý v Japonsku z taoistického učení jin a jang. Ve 20. století jej na Západě zpopularizoval filozof George Ohsawa, který věřil, že jednoduchý život je klíčem k dobrému zdraví. Jeho jídelníček byl však velmi striktní. Poslední etapa se skládala jen z hnědé rýže a vody, proto nyní není makrobiotickými poradci doporučován.
Ohsawovu teorii pak více rozvedl jeho následovník Michio Kushi, který založil i vlastní institut a se svou manželkou napsali o makrobiotice mnoho knih.

Proč je makrobiotika tak oblíbená?

Lidé, kteří se zajímají o makrobiotiku, ji obvykle chápou jako celkový životní styl, který má vliv jak na fyzické, tak i duševní zdraví. Je rovněž oblíbená mezi vegetariány, protože obsahuje hodně celozrnných potravin, zeleniny, vlákniny a sóji. Má jednoduché zásady a recepty. Pokud chcete vědět, jak začít s makrobiotikou, tak důležité je začít pomalu.
Často se říká, že makrobiotika pomáhá při rakovině, ale výzkumy to zatím nepotvrzují.

Jaké potraviny jsou obvyklé pro makrobiotický talíř?

Celozrnné potraviny

Obvykle tvoří 50 – 60 % denního příjmu potravy. Patří sem hnědá rýže, celozrnná semena, ječmen, proso, žito, kukuřice, pohanka a další. Občas se smí konzumovat ovesné vločky, nudle, těstoviny, chléb, pečivo a jiné výrobky z mouky.



Zelenina a ovoce

Většinou tvoří 25 – 30 % z denního příjmu potravy. Až 1/3 celkového příjmu zeleniny může být syrová. Jinak by měla být dušená, vařená, pečená nebo připravená na páře.
10 % denního příjmu potravy tvoří vařené fazole nebo výrobky ze sójových bobů jako tofu, tempeh a natto.
Nedoporučuje se tropické ovoce (mango, papája, ananas, apod.), naopak několikrát za týden se smí konzumovat jablka, hrušky, broskve, meruňky, hrozny, jahody, melouny a další.

Živočišné produkty

Několikrát týdně lze sníst malé množství ryb či mořských plodů, např. s křenem wasabi, zázvorem nebo hořčicí, které pomáhají detoxikovat tělo od účinků masa. Jiné druhy masa, drůbeží, vejce ani mléčné výrobky se obvykle nedoporučují.



Sladkosti

Při makrobiotické stravě jsou povoleny s mírou cca 2x – 3x týdně. Mělo by jít spíše o přirozeně sladká jídla jako jablka, dýně nebo tykev, sušené ovoce, fazole adzuki a přírodní sladidla. Cukr, med, melasa, čokoláda a karob jsou zakázány.

Další povolené potraviny

Japonské omáčky miso a shoyu – jsou vyrobeny z fermentovaných sójových bobů, obvykle se konzumují jeden až dva šálky či misky denně.
Semena a ořechy – jíst s mírou. Měly by být mírně opražené a dochucené mořskou solí nebo omáčkou shoyu.
Oleje – pro vaření se doporučují nerafinované přírodní oleje, nejčastěji tmavý sezamový, dále pak kukuřičný a hořčičný.

Toto je jen obecný přehled, druh stravování závisí i na ročním období, vaší kondici, aktivitě, věku, pohlaví, zdravotním stavu a dalších individuálních faktorech.

Výhody a nevýhody makrobiotické stravy

Makrobiotika je nízkokalorická, obsahuje jen málo nasycených tuků, ale naopak dostatek vlákniny, takže snižuje riziko obezity, vysokého cholesterolu a krevního tlaku. Pokud je dostatečně pestrá má člověk i dostatek vitamínů a minerálů ze zeleniny, ovoce, celozrnných a sójových výrobků, ryb, mořských řas, fazolí, semen a ořechů.
Naopak extrémnější formy mohou způsobit nedostatek důležitého vitamínu B12 a železa.
Makrobiotika nejsou vhodná pro těhotné a kojící ženy a malé děti.

Máte zkušenosti s tímto druhem stravování? Vyhovuje vám nebo byste do něj nešly?





Názory k článku


Napište, co si o tom myslíte