Indické koření skvěle dochutí jídlo. Znáte ho?
Články Recepty Markéta 27. května 2019
Indická kuchyně je výrazná a chutná, především díky unikátním směsím bylin, koření a jiných exotických vůní a chutí. Pokud vás orientální kuchyně zajímá a chcete si rozšířit chuťové obzory, určitě zkuste v tomto článku uvedená pravá indická koření, která v jídlech této asijské země nesmí chybět. Mohou ale zajímavě zpestřit i jiné pokrmy. Navíc jsou zdravější než sůl, kterou je většina z nás zvyklá používat přes míru.
V současnosti lze většinu těchto dochucovadel běžně sehnat i na českém trhu, často v e-shopech nebo obchůdcích zaměřených na ájurvédu. Co všechno můžete vyzkoušet?
Krásně žlutá kurkuma
Toto koření světle žluté barvy se používá v severo i jihoindické kuchyni. Přezdívá se mu také indický šafrán. Kurkuma se získává z rostliny kurkumovníku dlouhého (patří do skupiny zázvoru), pěstovaného v jižní Asii, jehož je Indie hlavním producentem. Kurkumovník má protizánětlivé účinky, je výborným antioxidantem a posiluje mozkové funkce.
Koření kurkuma, které je hlavní složkou karí, se používá i jako barvivo, například do těstovin, rýže, polévek apod.
Sladce aromatický koriandr
Koriandr setý, kterému se v Indii říká „dhanija”, lze koupit buď ve formě semínek, nebo v prášku. Pro zachování vůně se doporučuje mlít semínka až těsně před použitím, dají se z nich vypěstovat i čerstvé listy (nať), které mají v indické kuchyni rovněž široké uplatnění, obvykle jako ozdoba hotových jídel.
Koriandr je vhodný do omáček, pečiva, sladkých jídel, sušenek nebo k masu, kořen se po oloupání používá podobně jako zázvor (přidává se do polévek, vývarů nebo karí pasty). Olej z koriandru se používá do kořenících směsí na klobásy a jiné masné výrobky.
V léčitelství se používají plody a listy koriandru setého na podporu trávení - pomáhají proti nadýmání, plnosti a bolestem břicha.
Římský kmín (džíra)
Nenechte se splést, římský nebo také indický kmín je úplně odlišný od toho našeho, který používáme ve střední Evropě. Semena jsou světlejší a delší a především chuť a vůně jsou úplně jiné. V indické kuchyni se používá do karí, jako koření na chléb, pečivo nebo sýry, většinou v malém množství.
Podle ájurvédy odstraňuje džíra hleny, podporuje chuť k jídlu, je dobrá na zrak, snadno stravitelná, pomáhá při problémech se zažíváním a působí také jako afrodiziakum. Pro zvýšení účinků se doporučuje mírně opražit.
Hořčičná semínka řízné chuti
Tato semena pocházejí z hořčice seté, podobné řepce olejnatce, která se pěstuje po celém světě. Semínka mají podobu malých černých, světle žlutých, bílých nebo hnědých kuliček, které po opražení dodávají pokrmům specifickou vůni a chuť. U nás se používají žlutá semena, v indické kuchyni hnědá a černá. Doporučuje se hořčičná semínka smažit v rozpáleném oleji nebo ghí (přepuštěném másle) pod pokličkou, protože praskají a vyskakují. Mletá syrová semínka se hodí do různých zeleninových salátů.
Oblíbené karí
Původně je karí označení pro jídlo na způsob ragú z kousků masa nebo ryb a zeleniny v omáčce, teprve v dobách koloniální vlády Británie v Indii se tento pojem začal používat pro směs koření, která se pro přípravu tohoto pokrmu používá. V Indii se tomuto koření říká masálá (tzv. garam masálá obsahuje 4 polévkové lžíce koriandru, 2 pl indického/římského kmínu, 2 pl černého pepře, 2 čajové lžičky kardamomu, 1 čl hřebíčku a 2 čl mleté skořice).
Typickým kořením pro směs karí bývají obvykle chilli, římský kmín, muškát, kardamom, koriandr, kurkuma, pepř, skořice, zázvor atd.
Kyselý tamarind
Tamarindová pasta se vyrábí z plodů tamarindu indického, stálezeleného stromu původně pocházejícího z Madagaskaru. Také drť a prášek z tamarindových jader se v Indii používají velmi často. Dužinu plodů lze jíst jako ovocný dezert, krátkým povařením ve sladké vodě se z ní vyrábí pikantní nápoj, z lusků namočených do horké vody sirup či marmeláda, prodává se i tamarindové pyré.
V léčitelství se dužina plodů používá proti horečkám a zácpě. V našich podmínkách lze tamarind nahradit směsí citronové šťávy a hnědého cukru.
Chutná i léčivá skořice
Jedná se o aromatickou kůru skořicovníků, stálezelených tropických stromů, z nichž nejznámější jsou cejlonský a čínský. V potravinářství má skořice široké použití - ve směsích koření, do rýže, ovocných i zeleninových pokrmů nebo do sladkostí.
Skořice má mnoho léčivých účinků - zlepšuje krevní oběh, snižuje vysoký krevní tlak, pomáhá při krvácení z nosu a silné menstruaci, podporuje trávení a zmírňuje problémy s ním, má dezinfekční, antibiotické a antibakteriální vlastnosti a používá se při nachlazení, kašli a chřipce.
Aromatická pryskyřice asafoetida
Získává se z rostliny Ferula assa-foetida vzdáleně příbuzné kmínu či fenyklu. Jako sušená a mletá má silný zápach (proto se jí přezdívá „čertovo lejno”) a ostrou hořkou chuť, ale když se koření rozpustí v horkém oleji, zápach zmizí a chuť se stane příjemně cibulovitou. Je vhodné k pokrmům se zeleninou, luštěninami, rybami, houbami, do indických omáček a k rožněnému skopovému masu.
Příznivě působí na trávení a proti nadýmání, ale nesmí se to s ní přehnat, jinak může zažívací obtíže naopak způsobit.
Kardamom, královna koření
U nás se mu přezdívá egyptský nebo mouřenínský pepř. Získává se z plodů kardamovníku obecného, které mají tvar tobolek obsahujících aromatická hnědočervená semínka. Stejně jako kurkuma je kardamon příbuzný zázvoru a používá se do sladkých i slaných jídel. Dochutí jak sladké pečivo (buchty, perníky, koláče), tak steaky, mleté maso a pikantní omáčky. Dá se použít i do kompotů, marinád, vína, likérů, špetka výborně dochutí také kávu nebo čaj.
Navíc kardamon obsahuje spoustu vitamínů (hlavně skupiny B - thiamin, riboflavin a niacin), stopové prvky, bílkoviny, kyseliny a éterické oleje a pomáhá tak při řadě zdravotních obtíží.
Chilli, král koření
Chilli papričky patří k nejstarším plodinám pěstovaným v Americe (už od 6. tisíciletí př. n. l.). Po objevení Ameriky se rozšířily po celém světě, v Indii je chilli koření zvlášť oblíbené. Jako kajenský pepř se označuje jedna z odrůd chilli papriček, které se usuší a pomelou na jemný prášek.
Chilli obsahuje vitamín C a betakaroten, působí na žaludek lépe než pepř, posiluje střevní sliznici (je pak odolnější proti bakteriím, průjmu apod.) a je považováno za afrodiziakum.
