Žilní trombóza - zjistěte, jaká jsou rizika, projevy a prevence

Zdraví Nemoci Rady Markéta 14. února 2014
trombóza dolních končetin

Trombóza je velmi nepříjemná a mnohdy i nebezpečná nemoc, kterou lékaři ročně diagnostikují až u 15 – 25 tisíc lidí v Česku. Další lidé zas mohou být ohroženi tzv. trombofilií, tedy dispozicemi k jejímu vzniku. Mohou ji dostat i mladé dívky, zejména kvůli užívání hormonální antikoncepce nebo při těhotenství, proto je třeba objednat se na genetický test, zejména pokud trombózou už někdo v rodině trpěl nebo při dalších rizikových faktorech (kouření, obezita apod.).

Jak vzniká žilní trombóza?

Žíly mají za úkol odvádět krev z tkání a orgánů zpět k srdci (zatímco tepny fungují opačně). Rozlišujeme dva typy žilního systému – povrchový (okem viditelné žíly) a hluboký (hluboko ve svalech). Krevní srážení není samo o sobě nebezpečné, je to přirozená ochrana proti nadměrné ztrátě krve při zranění nebo operací. Když se však krevní sraženina (trombus) v hlubokém žilním systému utrhne, cestuje krevním oběhem přes srdce do plic a může způsobit embolii.

Jaké jsou rizikové faktory?

Tromby v hlubokých žilách se mohou tvořit v situacích jako dlouhé sezení a cestování (tzv. syndrom turistické třídy při častých dlouhých letech letadlem), operace, těhotenství (včetně 6 – 8 týdnů po porodu) nebo obezitě. Další faktory mohou způsobit hyperkoagulaci, kdy se krev sráží rychleji, než je obvyklé. Patří zde některé typy léků (hlavně ty, které obsahují estrogen, jako právě hormonální antikoncepce), kouření, polycytémie (zvýšený počet červených krvinek) a genetické predispozice. Rizikem může být i zlomenina nebo pohmoždění nohy.

Největší komplikací trombózy je plicní embolie, tedy ucpání krevního řečiště plic sraženinou. Projevuje se dušením, modráním, kašlem (i s příměsí krve), bolestí na hrudi a pod žebry, pocením a bušením srdce a může být smrtelná.

Jaké jsou projevy a jak trombózu diagnostikovat?

Typické příznaky trombózy jsou otoky dolních končetin, pocit napětí a tepla, bolest při chůzi nebo pohmatu a změna barvy kůže postižené končetiny (obvykle do červena nebo fialova).
V současnosti je nejběžnějším způsobem, jak poznat žilní trombózu, buď vyšetření ultrazvukem nebo tzv. D – dimer testem, který se provádí odběrem krve.
Pokud lékař zjistí, že u vás existuje zvýšené riziko, obvykle se podávají prášky na ředění krve-warfarin nebo heparin, doporučuje se i nosit kompresivní punčochy. Léčba musí být včasná, aby byla účinná a a zamezilo se recidivě.

Jak předcházet vzniku trombózy?

Pokud myslíte, že máte v rodině genetické dispozice, požádejte o test nebo vyšetření na trombofilní (Leidenskou) mutaci předtím, než si necháte předepsat hormonální antikoncepci (nejen prášky, ale i náplasti nebo antikoncepční kroužek), před plánovanou operací nebo když otěhotníte. Lidem, kteří často podnikají dlouhé cesty nebo mají sedavé zaměstnání, se doporučuje pravidelně chodit na procházky. Jako u všeho i zde platí žít zdravým životním stylem – nekouřit, nepřejídat se, omezit tučná jídla a dbát na dostatek tekutin. To je jediná možná prevence.